Rozhovor s koordinátorkou podpory nadání Michaelou Egerovou

Jak dlouho se věnujete tématu nadání a jeho podpoře?

Tématu nadání se věnuji téměř 20 let, protože se mi narodily nestandardní děti, které byly před nástupem do školy diagnostikovány jako mimořádně nadané. Prošli jsme spolu všemi stupni školského systému, občas s většími nebo menšími obtížemi. Na vlastní kůži jsem si, jako rodič nadaných dětí, vyzkoušela, jak velkou zátěží pro tyto děti jejich jinakost může být. Jak moc potřebují podporu a jak náročné je naplňování jejich potřeb v systému, který na ně není připraven. Proto jsem ráda přijala nabídku školy, kam chodily před lety moje děti a už tehdy jsem se zde setkala s osvíceným vedením, které umožnilo mým dětem navštěvovat výuku ve vyšších ročnících. Dnes na této škole působím jako školní koordinátor podpory nadání a díky vzácné symbióze s vedením se nám daří nastavovat funkční systém podpory nadání.

Proč je pro Vás toto téma důležité?

Téma podpory nadání je pro mě důležité, protože je mou vnitřní potřebou těmto dětem pomáhat. Neskutečně mě práce s nadanými dětmi baví a naplňuje. Rozumím jim a cítím se s nimi jako doma. Vím také, jak těžké to pro některé z nich může být nést ten "batoh plný darů", který se často může proměnit v břemeno, pod kterým mohou padnout. Vím, jak osaměle se mohou cítit v plné třídě spolužáků, jejichž vtipům se nedokáží smát, a jejich vlastní osobitý humor vyvolává na tvářích ostatních nechápavé a rozpačité výrazy. Jak náročné je ukočírovat nepřetržitý tok myšlenek, který vám v hlavě neustále víří. Jak složité je pochopit zadání úkolu, který je pro ostatní zcela jasný, ale u vás vyvolává množství otázek, na které byste potřebovali znát odpověď, abyste ho mohli začít řešit. Jak téměř nemožné je vybrat jen jedno správné řešení, když váš divergentně nastavený mozek jich vidí tolik. Je těžké být cizincem ve světě plném domorodců, když i přes veškerou snahu a dlouholeté úsilí nevidíte náznak asimilace. Úleva nastane, když se setkáte s jiným cizincem, třeba z 6.A a s dalším z 5.B, až je vás nakonec třeba sedm a najednou zjistíte, že mluvíte stejným jazykem, přemýšlíte podobně a že vůbec nejste cizinci, ale domorodci jiného kmene.

Jaké aktivity realizujete v rámci podpory nadaných žáků a jakou roli v tom hrajete jako školní koordinátorka podpory nadání?

I z tohoto důvodu na naší škole fungují už druhým rokem vytahované hodiny. Tyto hodiny jsou založeny na badatelské výuce a mezipředmětových vazbách. Mají vyšší akademickou náročnost. Tématy hodin se prolínají chemie, fyzika, biologie, farmacie, historie, zeměpis, finanční gramotnost, geopolitika, latina atd. Často v hodinách pracuji s prvky růstového učení. Při koncepci hodin vycházím ze zkušenosti s mými vlastními dětmi, co a jak je bavilo. Děti si v hodinách vytváří vlastní portfolia, kde se objevují témata jako genetika, Alfréd Nobel, atom, barbaři, vesmír, bitcoin, teorie relativity, samurajové, dalajláma a mnoho dalšího. Spoustu věcí si děti zkouší i prakticky. V tématu Geneticky modifikované organismy si vyrábí DNA z bonbonů a pendreků. V tématu Vikingové luští runové šifry a hledají poklad, když probíráme radioaktivitu, tak měří úroveň radioaktivity dozimetrem. Dále jsme nově zavedli hodiny Science - základy vědy v angličtině, kde si jazykově nadaní žáci rozšiřují slovní zásobu v oblasti přírodních věd, ale i historie a geografie. Místo témat jako rodina nebo zvířata popisujeme anglicky fotosyntézu, učíme se vnitřní orgány nebo vývojová stádia motýla.

Od příštího školního roku zavádíme speciální akcelerované hodiny na 2. stupni, kdy budeme mít v rozvrhu paralelně jednu hodinu daného předmětu navíc ve vyšší náročnosti s úkoly vyšší úrovně mentálních operací dle Bloomovy taxonomie kognitivních cílů. Do těchto hodin budou moci chodit žáci napříč celým ročníkem a vyzkoušet si, jestli by v těchto hodinách nebyly lépe naplňovány jejich vzdělávací potřeby.

V rámci všech ročníků a všech předmětů zavádíme prvky soft CLIL na 1. i 2. stupni. Jako školní koordinátorka podpory nadání hraji zásadní roli v péči o nadané žáky. Díky osvícenému vedení a vzájemné důvěře můžu na škole působit značně autonomně, což mi velmi vyhovuje a své nápady mohu zavádět do praxe. Moje práce spočívá také v podpoře a pomoci pedagogickému sboru lépe se orientovat v problematice nadání a povzbudit je v pedagogické nominaci nadaných dětí. Také organizuji plošná testování k identifikaci nadaných žáků a v neposlední řadě jsem zde i pro rodiče nadaných dětí.

Myslíte si, že vám diagnostika provedená naší paní psycholožkou pomůže při práci s dětmi?

Diagnostika provedená paní psycholožkou mi určitě pomůže. Při práci s dětmi se vždy chci zaměřit na silné stránky a ty rozvíjet. Myslím si, že obecně by se ve škole měly děti mnohem více zabývat rozvojem toho, co jim jde, v čem jsou dobří, v čem by mohly jednou vyniknout. Díky diagnostice budu mít lepší vhled do profilu schopností dětí a lépe budu moci svou práci s nimi zacílit. Ostatně si myslím, že přes rozvoj silných stránek se lépe a s větší ochotou posilují i ty slabé.

Jaký přínos pro vaši práci s dětmi vnímáte v diagnostice schopností dvou žáků, kterou provedla naše psycholožka?

Další aspekt vnímám v tom, že je to významný moment i pro naše dvě děti, u kterých byla diagnostika provedena. Je to pro ně velká věc, že za nimi přijela paní psycholožka až z Brna. Oběma dětem moc pomůže vědomí, že si jich někdo všiml, že jsou v něčem dobré, protože ani jedno dítě to nemá v životě úplně jednoduché a moc si to zaslouží. Jsem za ně moc ráda. A jsem vděčná, že si mohly projít zkušeností, na kterou budou moci vzpomínat. A kdo ví, třeba jim to i změní život.